O nás

Již od dětství bylo mé největší přání vlastnit psa. Toto přání se mi vyplnilo až ve třinácti letech po rozvodu mých rodičů, a to až když se má maminka podruhé vdala. Možná rodiče jen již nevydrželi mé stálé přemlouvání, ale ten, tak dlouho očekávaný okamžik, konečně nastal. Byla to "Sandy" - celočerná fena Německého ovčáka - a mohu bez nadsázky říci, že od té chvíle se můj život zásadně změnil. Začala jsem se věnovat sportovní kynologii a za pár let i vystavování. Po té co Sandy odešla na druhý břeh následovalo několik Německých ovčáků, kříženců, Sharpej a pak také Německé dogy, které jsou do dneška mou největší srdeční záležitostí. Nicméně, vzhledem k jejich krátkověkosti a genetickým vadám, jsem hledala plemeno, které by nebylo příliš zatíženo šlěchtěním.

Moje první seznámení s plemenem Welsh corgi pembroke bylo před osmi (... nebo snad již před 9-ti ...?) lety. Náš soused vedl ušatou "lišku" s dlouhým tělem a krátkýma nohama. Okamžitě bylo rozhodnuto, jak se říká - byla to jednoduše "láska na první pohled". Tento "malý – velký" pes se stal neodmyslitelnou součástí mé rodiny a také některých mých přátel, kteří dnes trpí stejnou nemocí se jménem "Babušáci". Já vím, nevíte co to znamená, ale vysvětlení je jednoduché. V roce 2001 jsem z chovatelské stanice "Bugi Vugi" paní Věry Ambrozové, získala svou první "lišku", psa Andrewa, kterého jsme doma překřtili na "Babušáka". Tato přezdívka dnes již patří všem mým usměvavým psíkům. V roce 2004 následoval můj první import z Finska z chovatelské stanice Suuokkossun slečny Pinji Hiltunen (dnes již mé přítelkyně ) a to feny Rachel.

Co přináší čas? Na to se můžete podívat na mých dalších stránkách. Já jen doufám, že přinese kvalitní odchovy spolu s dobrým jménem mé chovatelské stanice "Kinberger’s". A samozřejmě také hodně radosti a nových přátelství s chovateli "Babušáků".

LEGENDA O CORGI - KDO JE ZNÁ VÍ, ŽE JSOU TO KOUZELNÉ NĚMÉ TVÁŘE

 Pro zajímavost Vám poodhalím Waleskou Corgi legendu, kterou si od srdce předávají z generace na generaci milovníci Corgi. Tato legenda je velmi známá mezi skřítky, ale lidem zůstala utajena, proto Vám ji teď vyprávím. Tento příběh se datuje do dávných věků, avšak přesným vznikem si není nikdo jistý, stejně tak jako přesným místem, kde se děj odehrává. Vše začíná v pohádkové zelesněné zemi skřítků a víl "Walesu" snad v Pembrokeshire, kde tito skřítci a víly trávili svůj šťastný život putováním po zdejších hvozdech. Protože měly víly velmi jemná křídla, která je neunesla, začaly lenivět a nemohly již cestovat na velké vzdálenosti. Rozhodly se proto stvořit rychlého oře, na kterém by mohly bezpečně projíždět hlubokými lesy, stejně tak jako my lidé používáme koně. Tak po hodinách strávených v zamyšlení a vytrvalé práci, přišly na dokonalé řešení a tím byl zakrslý pes "Corgi". Tento Corgi byl velmi podobný lišce, ale neměl nic z její úskočnosti, každý dostal na svůj hřbet miniaturní sedlo a uzdu. Víly tak mohly tryskem jezdit v Pembroksherských hvozdech, na písečných plážích a v tajemných údolích. Později skřítci a víly zjistili, že tohoto psa mohou využít nejen pro rychlé cestování, ale také jako věrného a příjemné společníka. Legenda dále říká, že král a královna víl, jeli na dalekou vyjižďku. Královna byla vzrušena z jízdy, která jí způsobila závrať a ona spadla. Při pádu se silou držela sedla a uzdy a tím otiskla jejich tvar do corgiho chlupatého hřbetu. Král jí šel rychle na pomoc. Svědkem této události byli dvě děti z nedalekého statku a ty nabídli královně pomoc. Král i královna víl byli tak dojati jejich laskovaostí a zdvořilostí, že jim dali velký dar. Sundali z obou corgi sedla a uzdy a královna řekla: předávám vám dva tyto naše koně, jsou hbití, chytří a věrní a umějí pást ovce a dobytek. Dobře se o ně starejte a již nikdy o své stádo nepřijdete. Děti přivedli své psi domů. Jejich otec velmi pečlivě kartáčoval jejich srst, aby na ní nezůstaly známky po sedle, ale to se mu nepovedlo. Lidé tehdy nevolali na své psi jménem, proto jim říkali Corgis, staré velšské slovo pro zakrslého psa. Corgi pracovali na farmách, hlídali stáda i majetek a časem se stali milovanými společníky lidí ve Walesu a o stovky roků později mnoha lidí na celém světě. Pochybujete o tomto příběhu? Podívej se na corgiho hřbet a uvidíte kouzelný otisk sedla a v myšlenkách se přenesete se do zalesněné pohádkové země.